Bílé Karpaty (Bratrstvo luny)

Mimo svět intrik a dogmat kde v oprátce pravidel pravda lká mimo svět teroru intimity se opona oka zanesená prachem pozvedá Řasy slepené dál vadnou nechtějí zakleté nánosy ze sutin civilizací sny odřené život z jizev volají mrtvoly, oběti byznysu nikdo nevzkřísí To ticho Bílých Karpat hřebenů majestátný chór v pokoře duši drží i když městy tančí mor To ticho Bílých Karpat nedozírných luk je uměleckým dílem i když válka zastavila pluh Mimo svět intrik a dogmat kde v oprátce pravidel pravda lká mimo svět teroru intimity se opona oka zanesená prachem pozvedá Řasy slepené ještě v krásu doufají rozum je majákem, snad světlo udrží strážci, kteří se ještě nezaprodali a upíry byznysu vždy dubovým klínem pohostí To ticho Bílých Karpat domov fauny divoké pytláci v lůně lesů vraždí duše své To ticho Bílých Karpat v nichž právě roztál sníh žádné stopy šedých stínů... To člověk spáchal hřích!