Trubadúr (Bratrstvo luny)

Potulný pěvec hledá jas, může ho nalézt v každém z nás. Maluje písněmi obrázky do snění, ukládá do nich pro srdce vábení. Rád je sám, však nedokáže jenom pro své ticho žít. Lidské vášně obelstí stráže, křídla musí rozevřít. Trubadúr, Trubadúr, ukrytý v konturách spirály času. Trubadúr, Trubadúr, hlas jeho v ozvěnách oslavuje krásu. V prachu cest smysl bytí hledá, otázka života a smrti otevřená. Toulání staví mu do cesty brány, a když je zamčená, tak klepe na ní. Rád je sám, však nedokáže jenom pro své ticho žít. Bolest jak kytici do veršů váže, vcítění může odměnit… Trubadúr, Trubadúr, ukrytý v konturách spirály času. Trubadúr, Trubadúr, hlas jeho v ozvěnách oslavuje krásu. Potulný pěvec hledá jas, může ho nalézt v každém z vás. Maluje písněmi obrázky do snění, ukládá do nich pro srdce vábení.