Starosti Víly (Krápník)

Navrátil/Navrátil Starosti víly se rozplynou s prvním paprskem světla proč hlavu mi pletla já vím říkat se nesluší zůstaň jen chvíli vždyť plachý jsou víly přestanu naříkat nesmím se dotýkat tak aspoň ze tváří dovol mi setřu ti Z řasenky prach slzy z očí a strach ty nevíš jak trápím se zůstává Krápník tu sám dávno to vím hledám verše a rým a skladba je němá já najednou nemám ten dar jak jsem měl dřív já najednou nemám ten dar Starosti víly se rozplynou za klikou dveří proč málo ti věřím proč já navíš jak zabolí když jinde si zvykáš a jinak mi říkáš nač je se vrátit a stejně tě ztratit tak aspoň ze tváří dovol mi setřu ti Z řasenky prach ....