Prázdný dům (Nedvěd František)

Vprostřed léta téměř neuklízím a když, tak jen pozametám potom chvíli pouštím televizi a počítám týdny, co zůstal jsem sám večer bloumám sem a tam a házím kosti toulavým psům tma mě leká vím, že mě čeká jen prázdný dům Je tu prázdný dům s ozvěnou Tvých kroků prázdný dům zdi jak plachty bílé tvůj hlas zdobil všední chvíle mých šťastných roků tenhle prázdný dům navždy zůstane už místem krásných snů Lehce důvěrná fotka nad postelí je ještě skoro nevybledlá jako přísaha, že nás nerozdělí jedna zatáčka, co se ti nepovedla a kdyby snad tam nad náma ti čistou postel nechtěli dát je tu pořád ten dům a muž, co tě má stále rád.