Sydney (Nedvěd František)

Nejhorší je loučení U domovních dveří Jedenkrát tě opouštím Nastokrát ti věřím Zase slyším plachá slůvka Co mi šeptáš potají A jedny ruce druhé hledají Jsi můj pláč a jsi můj smích Jsi můj přístav klidný po mých zádech spálených Teď slunce píše SYDNEY Jako slaný mořský písek Co mi v očích zůstává Jsi pořád se mnou lásko má Suchý lístek z eukalyptu padá na můj práh za noci si hledám Jižní kříž modrá hejna štíhlých ryb tu skáčou po vlnách kormoráni letí k nebi blíž Ve snách za mnou připlouváš velkou bílou lodí půjdem spolu držet stráž na skalnatý břeh budem z útesu se dívat jak se město probouzí a ty budeš se mnou v zemi snů.