Vazoun Bill a bicykl (Greenhorns (Zelenáči))

C F C G 1. Když pobláznil se do bicyklu starej Vazoun Bill, C D7 G tak chodil v dresu profíků, svý koně utratil, C F C G a všechno na něm nově svítí jako nikdy dřív, C G C tak vypravil se do městečka koupit lesklej div, F C F C když tlačil kolo pyšně dveřma, příručí se ptal: Bb C "A znáte jezdit, s prominutím?" - pane, ten si dal. 2. "Jsem vod přírody nadanej a jízda, to je mý, zeptej se kachny, jestli plave, ta snad voněmí, ať je to v kůži s kopytem a chlupem po těle, ať má to kola s nápravou, ať je to z vocele, ať běží to či votáčí se, já ti předvedu, že pevně sedím a s tou věcí zmizím z dohledu." 3. Ke svýmu domku stočil kolo starej Vazoun Bill, co u Mrtvýho potoka si kdysi postavil, pak naskočil a po svahu se prudce dolů hnul, než ujel asi deset yardů, stroj se pominul, pryč z pěšiny a skrz buš jak namydlenej blesk, fičel srázem rovnou, kde se Mrtvej potok lesk'. 4. Tam o půl inche zkrátil pařez vrazil do stromu, klokani se drápou do skal, tuší pohromu, a každej vombat do díry se rychle zahrabal, však Vazoun Bill, jak sádra bílej, sedí v sedle dál, a pak se rozleh' vokolím jen vyděšenej křik: Bill prolít' vzduchem dvacet stop a vodu rozestřík'. 5. Pak s komentářem ven se hrabal starej Vazoun Bill: "Já všelijakejch divočinek dost se najezdil, i pro pět liber rajtoval jsem bejka po dvoře, však nic se ale nevyrovná týhle potvoře, ať vodpočívá spánembohem na dně potoka, [: jó, zlatej kůň," řek' Vazoun Bill se slzou u oka. :]