Ascalona (Písničky k táboráku)

C Emi F C G C 1. Táborák zvolna zhasíná, osada už jde spát, F C D7 G kytara tiše doznívá, do duše padá chlad, C Emi F C G C stařičký šerif už líně ruku po láhvi vztáh', F C D7 G pistole chová na klíně, brouká si v temnotách. G C C7 F R: Když jsem byl mlád, bývala Ascalona Fmi C G C nejhezčí osadou, kterou jsem znal, G C C7 F jak častokrát hýřila Ascalona Fmi C G C divokou náladou, již Bůh nám přál, C7 F C však slávě pistolí už zvolna dozvání C7 F D7 G a lesem nehlučí to vlčí volání, C C7 F já půjdu spát, však vlajka Ascalony Fmi C G C musí nad mým hrobem navěky vlát. 2. Vyschly už láhve na stole, pohasl ohňů žár, šerif své těžké pistole pověsil na stožár, na vlajku smutně se dívá, kytaru pohladí a jeho hlava šedivá vzpomíná na mládí. R: