Máňa (Písničky k táboráku)

Ami E Ami Na Pankráci v cele sedí vězeň mladý, Ami Dmi E7 na falešnou Máňu těžce vzpomíná, Ami A7 Dmi jak spolu chodili, spolu se toulali, E Ami než jim půlnoc padla do klína. Jak si to tak šinu tím starým Zapadákem, mluví ke mně kámoš hlasem zlomeným, tak jsme ji chytili v koženým kabátě, do rána jí svíce dohoří. No tak vidíš, Máňo, přece jsme tě lízli, tohletos nám, holka, dělat neměla, zradila jsi partu, držela jsi s fízly, teď dostaneš ránu do těla. Bylo málo peněz, bylo málo cejnu, a ty se, má Máňo, svezla s chlupatým, já tě za to, holko, vlastnoručně sejmu, nechám tě tu v prádle flekatým. Nejhorší je na tom, že to bylo s chlapem, co nám loni v létě partu rozdělal, no tak vidíš, Máňo, a já jsem tím klukem, co ti dá teď ránu do těla. Bylas mojí malou, černovlasou Máňou, pro tebe jsem boural kasu za kasou, kvůli tobě jsem se rozvztek se svou partou, díky tomu na svobodě jsou. Zavři oči krásný a jsi spát, má Máňo, vždyť já tě měl, holka, dovopravdy rád, že jsi krysařila, máš teď dokonáno, docejtíš svůj zaslouženej pád. Na Pankráci v cele sedí vězeň starý, na falešnou Máňu těžce vzpomíná, zaroseným okem do okénka hledí, rodí se v něm pomsta divoká.