Známá neznámá (Simonová Yvetta)

Známá neznámá tak se stále potkávám V dálkách iluzí když usínám Blízká předstvám z nichž se žádná nestává V bílém svítání se rozplývám Blízcí přátelé známí sousedé Každý z nich mě, jak se zdá lépe zná Jen já, jediná když den zhasíná Před sebou tu zůstávám neznámá Stálá nestálá co svou přízen rozdává Dávám mnohem víc než dostávám Stokrát zklamaná ale málem bezbranná Ráno jako sníh kdy roztává Blízcí přátelé známí sousedé Každý z nich mě, jak se zdá lépe zná Jen já, jediná když den zhasíná Před sebou tu zůstávám neznámá Známá neznámá tak se stále potkávám Známá ostatním však před sebou přiznávám zůstávám neznámá