Rozcestí (Bokomara)

A Emi 1. Je mi kousek přes dvacet, D A pár malejch rolí už mám za sebou, C stihla jsem něco poztrácet, D A Emi D A výčitky ještě tolik nezebou, tolik nezebou. 2. Plány mám trochu nejasný, v hlavě mi pořád tančí synkopy, snad jenom kámen nemá sny, ale ty moje - [: co mi natropí? :] D G D A R: Zamknu se houslovým klíčem do pěti řádků osnovy, D G D A starý lásky měním za nový, i když to není férový, Emi G čí je to vina, že už jsem jiná, D A Emi D A na to sotva správně odpovím, sotva odpovím. 3. Je mi kousek přes dvacet, můj svět je plnej starejch závazků, vracet se nebo nevracet - - Hamlet měl celkem snadnou otázku. 4. A tak jdu z bláta do louží, život tě, holka, ještě naučí, jenže já ani netoužím dostat se pryč z těch krásnejch pavučin. R: 5. Stojím a koukám do země, tvářím se, že jsem dávno dospělá, prosím vás, chvíli nechte mě, první krok stejně [: sama udělám, :] na na na ...