Do práce mladý horník kráčí (Lidové písně)

A D E7 A E7 A D A Do práce mladý horník kráčí, po boku dívku již má rád. D E7 D A E7 A Ona ho k šachtě dopro vází, růžičku mu dává na kabát. Vem si tu růži - ta je z lásky, bude tě bránit pod zemí. Miláčka svého vroucně líbá, tiše pláče: prosím, vrať se mi. Však osud nepřál jejich lásce, dívčinu prosbu zatratil. A mladý horník ke své milce, nikdy víc se domů nevrátil. Když mladé tělo vynášeli, na nebi zhasla hvězdička. A v jeho ruce uvadala, jeho milé, rudá růžička. Zem náruč svou již otevírá,na rakev květy padají a jeho věrní kamarádi hornickou mu píseň zpívají. Spi sladce drahý kamaráde,co osud vzal,to nevrací, my vzpomínku ti zachováme,vždyť jsi dal svůj život za práci.