Poslední noc (Gott Karel)

Občas když je příliš černá noc Ze spánku se noční můra stává Nespím, ze tmy sálá skrytá moc Hodin kolo tikat nepřestává Půlnoc odbila, snad přijde sen Vločky sněhové si ve tmě víří Tvář si na skle chladím, hledím ven Čerstvé stopy teď sem ke mně míří Čas nepřítel můj Nevnímá stůj A prosím vždycky marně dál Roky dlouhý vzal Kdyby chvíli spal To bych míň se bál Čas můj se krátí Jen chvíle zbývá Sedíš tu sám, měsíc svítí tmou Větrem stopa má dávno je svátá Náhle ruku chladnou cítíš mou Čas ten nečeká jen věčně chvátá Vážně jsem to já a žádný klam Se mnou, to snad víš, každý vždy skončí Vcházím naposled, úkol svůj mám Kosou narovnat ten silný sklon žít Čas je přítel můj Nevnímá stůjA lidé prosí marně dál Dej mi další den Čas je chvíle jen Byl to dlouhý sen Až přijde ráno Skončí ta zlá noc Byl to sen Dlouhý senUž je pryč právě Přišel zdáli jen