Houpám se (Ebenové bratři)

Je tak hezké dlouho spát a pozdě vstávat, zvolna kafe v hrnku míchat, houpám se v křesle a čas utíká. Zahálka je opiát, který si dávám, když je všechno kolem zticha, houpám se v křesle a nic neříkám. Zpřádám, plány, a každý z nich vzniká a hned zaniká. Zpřádám, plány, a houpám se v křesle a čas utíká. Ptáš se, jestli mám tě rád, no to se ví, co je to za otázku, veř mi, houpám se v křesle a čas utíká. Z citů skládat reparát, to nemusím, to přece poznáš mezi dveřmi, houpám se v křesle a nic neříkám. Zpřádám, plány, a každý z nich vzniká a hned zaniká. Zpřádám, plány, a houpám se v křesle a čas utíká. Má to vůbec smysl psát, o tomhle píseň, když se v ní tak málo děje, houpám se v křesle a čas utíká. Možná je to plagiát, to netuším, kdo ví co písní na světě je, houpám se v křesle a nic neříkám. Zpřádám, plány, a každý z nich vzniká a hned zaniká. Zpřádám, plány, a houpám se v křesle a nic neříkám, houpám se v křesle a čas utíká, houpám se, klimbám a nic neříkám, houpám se a čas utíká.