Dlaně (Piket)

G C 1. Když jsem byl ještě malý, táta mi vyprávěl, D G že lásku dneska nepoznáš, i kdybys, chlapče, chtěl, C tak já se jednou vypravil do města v Mexiku D G a krásnou dívku náhle uviděl. G D R: Svý dlaně má bílý jako sníh, G kterej padá z nebe ve větvích, C ta musí bejt má, jo, ta musí bejt má, D G ta, co má dlaně bílý jako sníh. 2. Bezmocný jsem se skrýval v putyce v podkroví, whisky ve skle míval, přemýšlel jen o ní, pak se náhle objeví a stoly obíhá, říkám: chci tě mít k zbláznění. R: 3. Vona mi pak povídá, že bych se jí vzdal, kdybych všechno věděl, na nic bych nečekal, že prej velký hříchy má, a to se počítá, teď abych se domů vrátit bál. R: Svý dlaně má temný jako dým, kterej padá z nebe jako stín, ta nemůže bejt má, ne, nemůže bejt má, ta nemá dlaně bílý jako sníh R: