13. pátek (Bonsai)

1. Sedíme u rozlitýho stolu nad vzduchoprázdnou lahví, jsme douškem světabolu nahlí, nálada se drolí, znuděná a krásná. Letěla jsem za Tebou na rozvrzaným kole, slova někdy drhnou jako neoraný pole. R: Léčíme si rány na invalidním linu, stropy taky maroděj', je třináctýho pátek, na tu story v kinu ani milenci už nechoděj', počítáme mince, bůhvíjakej úvěr, sladký ticho kraluje, studenej večer venku poletuje.... 2. Chybí nám tak sto pět dní a dvě koruny pade, už i v iluzích se krade, s rozevlátým gestem vedle u stolu to slaví. Tam na Mostě Legií, jak schody vedou k parku, zabavím Tě magií a světly od oharků. R: 3. Už máme v tom unaveným listí ušoupaný boty, až to zrezlý ploty zjistí, zbarví Tvoje vlasy taky, a pak se v šeru ztratí. Pod přiopilou lucernou na co si to hrajem', s tou tuctovou sklenicí je to hollywoodskej závěr. R: Chodíme se líbat před vypuštěný kino, kam diváci nechoděj', kalifornský pusy u reklamy na eskymo tomu listí nevoněj', počítáme mince, bůhvíjakej úvěr, sladký ticho kraluje, studenej večer s náma poletuje...