Mramory (Bonsai)

1. Vidím polární zář, bledý podzimní šum, prošel sterilní princ a úsměvy za sklem už slábnou, projel upjatě kněz, listím protáh' se had, zůstal biblickej lept, co zejtra do koše shrábnou. Trochu podivnej zvyk tiše v průchodu stát, stojí u popelnic a co chvíli začnou se líbat. Je tam příruční sklad, velkej po lásce hlad, v ulici lakomý andělé choděj' se potajmu dívat. R: Mramory schodů nikdy nevybočí, u rajskejch plodů lásky neotročí. Chci taky Tě najít, cesta je střapatá, ulice tichá, okna má nahatá. Prsty si hrají a límečky dřou, lvi jen co se nají, už hladově řvou, prsty si hrají a límečky dřou, taková abstraktní scéna... 2. Prašný po autech pruh, kniha v třetině stran, pohyb kamenných soch a ze vzkazů vojenský plány, oschla okvětí zla, lásky musí se smát, než je roztrhá dav, hoří jak otepy slámy. Asi je nízkej tlak a ten hebrejskej znak, barman poplet' mi čas, ručníky do ringu hází. Nebe rozsvítil blesk, ve mně po Tobě stesk, zůstal komety chvost a milenci dál, co se schází. R: ...