Zázraky (Bonsai)

1. Z dlouhých poutí není návratů, když se cesty kroutí, nutno obratů. Obrátíš se dvakrát, potřetí, slova se Ti pletou jako u dětí, co stavěj' zámky z písku a nemaj' zatím tušení. 2. Tvoje lásky stěnou prochází, hned jak další pozdraví, ta stará odchází. V dlouhých řadách podoba i tvář, jak se listy mění, trháš kalendář. A na zrcadlo šátek barevnej, co už nikdo nenosí. 3. Jako stromy zvedáš do mraků ruce, který hledaj' náznak zázraků. Ruce, který mohly někdy hřát, ale který studěj', studěj' napořád. A dovedly by rozplakat i vítr a bezvětří rozesmát. R: Jednou zažít velkej nával za zvuků bubnů šílení, synkopickej tep a kravál, křižovatek míjení. Mrknout za oponu ráje, projít peklem loučení, někde v horách jako Gándhí najít ponaučení..... R: 2x