Sedlo z bodláků (K. T. O.)

C C7 F Fmi 1. Noc oblíká do černejch šatů stíny C Ami Dmi G7 a Velkej vůz na nebi zůstal stát, C C7 F Fmi u ohně suší svý potem ztvrdlý džíny C G C jeden z těch hochů, kterej navyknul se štvát. C F C Za stádem koní a za tím, kde snad vidí ráj, A7 D7 G7 kde stromy voní kouzelným údolím, C F C Ami je poslední ke slunci obrácená stáj, C G C tam značka vypálená ohněm nebolí. 2. Jeden z těch hochů, co po ránu se posadí do sedla z bodláků za uzdu krvavou a který čeká, že možná jednou uvidí stříbrný stádo pádit zlatou oblohou. Tak pokaždý, když touhle cestou utíká a nespatří na horách ledy tát, tak dobře ví, že zima stáda zamyká a že mu nezbývá, než svýmu snu se smát.