Vladova zpověď (Čokovoko)

Tři dva jedna teď! Toto je příběh strejdy Vlada, kterýho mám tak ráda, a jeho holky Beginy, která ho trápí... A to je Vladova zpověď. V noci si přes hlavu přetáhnu dva svetry, jinak mě vzbudí její větry... Na tři metry. Ona snad žere listí! Že smrdí, tím si buďte jistí. Po ránu vypadá jak Martin Zounar a já na její šminky dřu jak soumar. Mě zajímá, co je zač ten Kofi Annan, a ji kolik kalorií má banán. Mě zajímá termodynamika a ona se furt jen svlíká. Ta moje mindža si myslí, že Donatello je želva nindža. Já zkoumám, co je transcendence a ona lakuje moje kredence... Na růžovo! Ona si knírka depiluje... Třikrát denně. A mě zajímá, jak často soused posiluje... Třikrát denně. Od jejích blbých krémů mám zamaštěnou stěnu. Když si sundá umělý řasy a protézu, říkám si "Na tebe nevlezu." Radši si na balkon zalezu... A zmrznu. Když pohodí vlasy a připadá si svěží, mám hodinu pocit, že sněží. Chci odjet na loveckou výpravu, ale přitom jí musím barvit hlavu... Peroxidem. Zatímco ona sněhuláka staví, mě komponovat hudbu hrozně baví... A de mi to! Ptá se mně, kdo byl Peking, a já už s ní nechci ani petting. Kdyby znala, co je turbodmýchadlo, nebylo by moje srdce bývalo vychladlo. V latexových hadrách je tak zapařená, že moje okna musí být furt otevřená. Zatímco mě vzrušuje Paul a Wilde a Foucault, ona si pudruje svůj zasmaženej dekolt. To je všechno. Radši bych měl doma Jutu Kleinschmidt, ta moje má místo mozku lančmít. Zatímco já jí říkám "Memento mori", ona na bobech sjíždí Kašperské hory. Zatímco já roubuju stromy, ona zahýbá mi s romy. Večer vypadá jak Metallica po turné, není to vůbec homurné. Vám to připadá homurné? Ona tvrdí, že zakázané uvolnění je pouštět plyny a já zatím zkouším demontovat miny... Nášlapný. Když koukám na její fifinku, radši si jdu uklohnit svačinku... A to je pošušňáníčko. Zatímco já geneticky modifikuju hrách, ona ze svých plyšáků stírá prach. Ach ach ach. Ona čte Ženu a život a já si jdu vzít život. Ona čte Ženu a život a já si jdu vzít život. A já si jdu vzít život.