Na rohožích (Lešner Jeroným)

Spí na rohožích, když dopije gin zná, co je to hřích, má tisíce vin smí otáčet klíč od našich bran pak utíkáš pryč, dál raděj´ sám Tma končí a od země plíží se chlad jak trest pro ty, kdo v noci nechtěli spát stále se vyplácí předstírat smích na hrubých rohožích Pavlíniných, Pavlíniných Pak sluneční žár vypálí zem a ze skalních spár vykvete len z něj svážeme snop i rohoží pár co přijdou jí vhod až svlékne ji zmar Tma končí a od země plíží se chlad jak trest pro ty, kdo v noci nechtěli spát stále se vyplácí předstírat smích na hrubých rohožích Pavlíniných, Pavlíniných A každý chce mít na ni svůj díl a přestane žít pro co dřív žil jen blíž a víc, jak hladový sup teď zná její líc, pak rozpozná rub Tma končí a od země plíží se chlad jak trest pro ty, kdo v noci nechtěli spát stále se vyplácí předstírat smích na hrubých rohožích Pavlíniných, Pavlíniných