Budík (Nedvěd Jan)

Hmi Emi Hmi 1. Budík zvedá ráno a pozdvihuje víčka, Emi A Hmi má ruka s tvou se váže na každodenní slib. 2. Kdo ví, co je láska, snad nebe plný sluncí, nebo důvěra, co věří na každodenní slib. Hmi A Hmi R: Jak dlouhá pouť, co míří nevímkam, A D jak písnička, co zpíváš, abys' nebyl sám, Emi F# Hmi tududu ... 3. Budík zvedá ráno, zahlíd' jsem tvou kůži, muži stárnou, když se stejská, když láska nedá spát. 4. Přes kamení světů nás neše naše touha, těch vzestupů a pádů, co odnaučej' lhát. R: 5.=1.