Memento mori (Marien)

E Jsi trošku do větru f# a trošku do slunce jak střepy v sametu, A H jak hrášek v peřince a tvé vlasy tančí E valčík štětců v paletách Jsi věčný otazník a zcela beznadějný případ romantik, druh téměř vymřelý a míváš hlavu v mracích za kopcem smůly na patách A g# c# Jsi radost vtělená a v očích tisíc čertů máš schovaných f# D H H7 Jsem jen mírně splašená, málo si vážím volných dnů slunečných Nemáš vůbec ponětí, jak rychle všechno dobré ve zlém odletí, jak ztrácím dech, když přicházíš a tiše ptáš se,co je ti A g# R: Čas není náš, kdo sklízí vítr ten si může blahopřát f# Někdo se umí celý život strachovat E Že se už víckrát nenarodí A g# Ráno odzíváš, ještě se zvládnem do zrcadel podívat f# A v každé dlani můžeš snadno rozeznat písmeno M D A H H7 Memento mori, memento mori... Co o přežití víš, vždyť ze všech úspěchů mě šmahem vyléčíš, Děláš to schválně pokaždé když vzývám ďábla ty se objevíš Jen se dusíš v brnění Mávnutím proutku výdech v nádech proměním a živou vodou všechny tvé nádoby stínů už brzy naplním Mám náruč dokořán, marně se snažím oblétnout svůj celý svět Až si vlci nacpou chřtán,bouřky pak přejdou uvidíš, co nevidět Dá se touhle cestou jít Jsme jen dva střelci co se snaží pochopit Světlo a tmu, že bez bílé, černá černou nemůže být. R: Čas není ...