Dechovka (Landa Daniel)

Štěpán: Myslím si, že Krysař ji má moc rád. Štěpánovka: Ti dva se raději neměli znát. Štěpán: Neměl pryč vodcházet, bude mi scházet. Měl jsem ho tak ňák rád. Štěpánovka: To se zase vytáhli. Štěpán: Ostrovani milí! Štěpánovka: I Krysaře natáhli! Štěpán: To dělaj každou chvíli. Štěpánovka: Myslím, že to přehnali a ďábla vyvolali. Na jeho duši sáhli. Štěpán: My ponesem riziko! Štěpánovka: S nima jako vždycky. Štěpán: Nám hodí to na triko! Štěpánovka: To je nelogický. Vždyť za to nemůžem! Štěpán: Flétna ublíží všem. Oba: Snad to zas ve zdraví přežijem! Ale rány se nikdy lidem nevyhejbaj. Náhody národy klidně vylidní. Nejvíc platí ten, kdo hrb shejbá! Než se voda zas uklidní! Štěpán: Kéž by se tak Krysař někde chtěl ztratit! Štěpánovka: Něco mi říká, že spíš chce se vrátit! Štěpán: Zkáza je blízká, už slyším jak píská. Oba: Životy chce naše zhatit. Štěpán: Ježišmarja!!! Štěpánovka: Vždyť je to vlastně tak jedno, co bude. Tetička zubatá chytí tě všude. Štěpán: Já nechci teď odejit! Na onen svět... Štěpánovka a sbor: Tam je klid. Stejně jen prach z tebe zbude. Rány se nikdy lidem nevyhejbaj. Náhody národy klidně vylidní. Nejvíc platí ten, kdo hrb shejbá. Než se voda zas uklidní. Krysař: Buď zdráv, Štěpáne, a i tebe zdravím, ženo rybářova. Proč bych se měl takhle mstít, rybáři, co vyhýbá se hřích. Vrátil jsem se jenom rozloučit. A jen strach vám vidím na očích. Asi jsem přece jenom nějaká stvůra, každý ustrnul, když ve dveřích jsem stál. A když ze sna budí moje noční můra, snad abych radši nešel (táhnul) dál.