Cesta (Vypsaná fixa)

1. V autobuse seděly se šamanem děti a jedly jablka ze sadu. Já jsem s nima cestoval na sedadle sám úplně vzadu. Ty jsi tam jela taky. Nebylo jasný, kde jsme a proč vlastně. Bylo to jedno. Chvíli jsi zpívala strašně krásně písničku – neznámou písničku: Lálalalála… R: Nebe je otevřený. Píseň v podobě ženy se snesla dolů ke mně. Ruce jsou natažený, jablka jsou červený, si s nima k sobě sednem. Dotýkají se našich lačných rtů. 2. V autobuse usnuli všichni mimo nás a šamanovy ženy. Dívala se dopředu, měla oči úplňkem zatížený. Ty jsi nevystoupila, už bylo jasný, kde jsme a proč vlastně. Řekl jsem: Zazpívej, prosím tě, zazpívej hrozně krásně písničku – tu tvoji písničku: Lálalalála… R: Nebe je otevřený, píseň v podobě ženy je ta nejlepší hudba. Ruce jsou natažený, jablka jsou červený a oběma nám chutnaj. Obejmi mě srdcem. Zazpívej. Tady je, tady je...