Naposledy vložené
Úniková místnost Vlaková loupež
Booking

Rezervujte si pobyt. Podpoříte zpěvník a sami dostanete $ 15.

Nejčastěji prohlížené
Opomíjené

Dům na konci města (Maxa Martin)

D Hmi G A D Hmi Znám dům na konci města, G A stranou od lidí a v něm bledá nevěsta D Hmi prochází řadou svých komnat G A a není bez viny, že líné vteřiny jedna druhou tak pomalu střídá ten kdo čas uhranul, zřejmě si umanul, že byla hříšná a marnivá a že jí za pýchu samotou v přepychu potrestá. Tenkrát před léty věci se zdály jasnější nad slunce, kdo by chtěl navěky v garsonce po ránu nad hrnkem kávy cítit se bez viny zatímco vteřiny, ty malé zlodějky kradou mu z mládí to člověk osudu snadno a bez studu naučí vzpírat se a trochu lhát protože netuší, že hřích pod retuší D Hmi G A je hříchem dál. Emi D R: Pár kroků od ráje stihne tě G D déšť a z tajných přání Hmi Emi Hmi je rázem jen iluze pouhá na kůži smáčená Emi D teď náhle bledá je ve smyčkách G D cest ztracená holka Hmi Emi G jen které se do duše divná předtucha tiše vkrádá V patách zdivočelá smečka vzpomínek krade Ti dech z plic ta z lovců nadělá oběti prošlý směnky dávno už neplatí a koně zchvácení klesají v opratích kolem se kruh zvolna uzavírá, byla to past a v ní žádná škvíra Tě nespasí, co víc - málo máš času D snad jednou pochopíš jak se to mohlo stát Hmi G A přece nejsi už holka mladá D Hmi G A to znáš dávno nejsi už holka mladá. Až se ten dům na konci města ztratí v břečtanu, pak možná bledá nevěsta pochopí v nádheře komnat proč květy nevoní a nikdo nezvoní a proč ta její vášnivá láska je s dechem u konce a v tiché garsonce gramofon dohrál - jen deska praská a kdo je bez viny umělé květiny mu zavoní.