Důlní koník (Bokomara)

1. Jde důlní koník s oslepnutým zrakem Táhne svůj vozík plný kamení Je ticho na kúru a tma jak pod majákem A není naděje kde nejsou znamení 2. A běží hřebec s bouří pod kopyty V chřípí má vůní že až zabolí Vůně zakódují všechny staré city A oči chtějí víc než tělo dovolí R: To pro tu vůni kroužíš blíž a blíž Jako ten hřebec hřívou pohodíš Tráva je zelená a voní Buď mě ucítíš na svých divných cestách A jestli zabloudíš tak jsi za nic nestál Spoléhám se na chřípí koní 3. A já tě vidím Slunce se ti klaní Hádám z tvé chůze po tvé paměti Jestli máš v chřípí mour a nebo touhu ržání A nebo hořkou žízeň po mém objetí R: