Blues o slečně Ruth (ASPM)

Zas přišla doba tání, já vyšel na dvorek. Stojí tam v zadumání sněhulák - Amorek. On rozloučil se s křídly a spad mu šíp i luk, blond vlásky mu už zřídly a není ani kluk. Prý uplácal ho bohém z třetího poschodí. Já přišel dát mu sbohem už se sem nehodí. Je pořád ještě silný, nutím ho šeptem "taj". Středoevropská klima to není žádný ráj. Ta směšná kupka sněhu se náhle uklání, zas andělskou má něhu, mluví jak ze spaní. Můj šíp tě trefil k ránu ze čtvrtka na pátek. Máš v srdci čerstvou ránu, to je jen začátek. Teď šlehá tě tvá touha jak oloupaný prut, tvá cesta bude dlouhá za slečnou jménem Ruth. Pak roztál v půlce řeči a do kanálu stek' Já ke klidu se nutím, už nemám na něj vztek. A s blížícím se jarem jsem ztratil všechen stud já nechci přece harém, já chci jen slečnu Ruth