Volný pád (O5 a Radeček)

Když světlo vchází do ulic a prach se vznáší z okenic, chtěl bych spát ještě trochu víc. Tak svoje tělo převracím na proležených matracích, spánek se z očí vytrácí. Pak starší, než kdy dřív stěží vstávám. Oknem na mě zív ranní déšť - není nic, jak zrovna chceš. Z plných sil zkouším řvát, zkouším chtít, co jsem neměl rád, volný pád – jsem efekt motýlí, jsem změna na chvíli. Z plných sil zkouším řvát, zkouším vzít, co jsem nechtěl brát, volný pád. Očima svítím do řádků, po sté čtu už i pozpátku, prý, že je všechno v pořádku. Tak proč mám pocit, že mám strach, nad lampou motýl křídly mách´, z barevný sítě padá prach. Pak pod okapní sloup dopis dávám. Padá na inkoust ranní déšť - není nic, jak zrovna chceš. Z plných sil zkouším řvát, zkouším chtít, co jsem neměl rád, volný pád – jsem efekt motýlí, jsem změna na chvíli. Z plných sil zkouším řvát, zkouším chtít, co jsem neměl rád, volný pád.