Fénix (Vondráčková Lucie)

hudba: Jiří Vondráček text: Hana Sorrosová Srdce mý přemet udělá, obavou, radostí, a jen tvou blízkostí. Nejsi můj, nic už neplatí, mlčíme dál, poslouchej, teď o čem mlčím já. O veletočích a o slibování, zavřených očích, o milování, dotycích z dálky a pocitu zblízka, o tom jak vadí to, že se mi stýská. Mě se ptáš, už to neřeším, proč chci dál blízko stát, proč když ti neveřím. Srdce mý, přemet udělá, obavou, samým štěstím, je rozpadlý. O velenocích na zákazu stání, sevřených bocích a po milování, dotycích z dálky a pocitu zblízka, o tom jak vadí to, že se mi stýská. O věčných bojích až k politování, výsleších dvojích a po milování. Krásný, jak jen krásný může být, liduprázdný, v cizím správním území, no tak zhasni, než nás v kámen promění, jsme dva blázni, ztracení. O veletočích, u slibování, zavřených očích a po milování, dotycích z dálky a pocitu zblízka, o tom jak vadí to, že se mi stýská. O velenocích na zákazu stání, sevřených bocích a po milování, dotycích z dálky a pocitu zblízka, o tom jak vadí to, že se mi stýská. O věčných bojích až k politování, výsleších dvojích a po milování, dotycích z dálky a pocitu zblízka, o tom jak vadí to, že se mi stýská