Nemocná (Budoár staré dámy)

Stromy vybuchující Ani zrnko vápna neční marně ve zdi, z každého je hvězda, hvězda do souhvězdí. Kostěné mříže tam, kde usínám, kde posnídám Kostěné mříže tam, kde se nesmějí, děti nesnědí Kostěné mříže tam, kde mne uráží, zpupnou kuráží Kostěné mříže tam, kde jsem sám, kde se znám Ať se nezvedá ten šedý na lavičce, kdyby se zved, odešli by s ním... Ani vráska vápna, není na ni marná, kreslí se tam lampy v noční ulici, bílí výři, stromy vybuchující