Oná osudná (Budoár staré dámy)

Zlý pán skočil do studně za své činy ostudné. Věčný klid pro duši chtěl, dívky ze vsi odváděl. Topili se ve víně, teď se topí ve vině. Po nocích ho tížil sen, bratr v studni zkrvaven. Však on uhnije... duše tady je. Šeptá bratře „Vím že nespíš, samota je smutná skrýš... ..já čekám na tu jedinou, dívku vínem opitou. Tak pošli mi ji blíž… snu se nezbavíš. Má ona býti na živu když já se dávím bažinou? Ona je ta proč já a ty... ..bratrské žíly přeťaty“. On skočil do studně... oné osudné.