Tmou tmoucí (Budoár staré dámy)

1. Prosinec těžký Eurydiké se nevrací Jdu tmou tmoucí pěšky, padnu a zase vstanu Po kolenou polezu, řekneš-li mi, medvědem se stanu Prosinec těžký život dobrovolně skončený Ve mně krvácí, Eurydiké se nevrací Je sama ve tmě pod zemí R: Budu bušit čelem do zdi kamenné Budu křičet řvaním šelem Budu troubit na pasece s jelenem Budu vodou v kalné řece, mlčenlivým kamenem 2. Řekneš-li mi, budu kvést ti jako chomáč ratolestí Zavoláš-li svými ústy slovo, které ožije Budu kvést ti za oknem jak pelargonie Prosinec těžký první z nenávratna Jdu tmou tmoucí pěšky v tunice z režného plátna Mlčíš a přede mnou se vleče stín R: 3. Škoda, ty mlčíš, prosinec těžký Jako víko veliké, jako dějiny Srdce nevzlykej, že neseš marnou smrt bez viny Pod sekyrou nevzdávej se a po kolenou lez Hadem buď nebo medvědem se staň Koňskou hřívou, která pročesává les a rozvlňuje lán