Makovice (Andrtová-Voňková Dagmar)

Když stavěli páni bilou makovici honili na panské ubohou vdovici Jednu nedělenku gazdu pochovala druhou nedělenku synka porodila Tři dny po porodu na panské ji hnali na panské ji hnali pokoje nedali Na jedné ručence synáčka chovala přitom druhou rukou kámen podávala Kámen podávala jezero hledala aby v jeho vodě synka pochovala Plavej synku po tichém jezeře nepoznal jsi otce nepoznáš mateře Nepoznal jsi matky nebudeš ji znáti v jezeře tu budeš na věky plavati Ty v jezeře budeš jako rybka plavat a já pod makovicí věčně věků plakat