Bílej květ (Komunál)

C#mi Es 1. Ve světě úspěchů, jen silnej přežije, F#mi C#mi slabý kusy stejně stádo ušlape. C#mi Es A nás tam naženou v kaluži prázdných vět, F#mi C#mi musíme obstát, chce to po nás svět. Dmi R: Ve stínu otců žije sám C i ten, co neodpovídal představám, Dmi že to dotáhne ještě dál. A tak se stalo, že řekl: "Dost! Já u Vás nejsem pro radost, to musí skončit. Asi jsem špatnej host." 2. Chtěl jsem jen pocit, že mě někdo má rád, že nejsem špatnej, i když nevyhrávám. A v závodě, kde jsem poslední byl, že jsem pro ně stejně zvítězil. 3. A zatím slyším jenom, nestačíš! Já ve Tvých letech bych to dělal líp. Podívej, ostatní jsou rychlejší, ty snad nemůžeš bejt ani můj syn. C#mi R: A tak se stalo, že řekl: "Dost! H Já u Vás nejsem pro radost. C#mi Chybí mně láska, já nechtěl moc." Otevřel okno a vyskočil, protože neměl tolik sil, aby si lásku vysloužil.... Dmi R: Na studený dlažbě - zasychá krev. C Teď už je pozdě - brát něco zpět. Dmi Je pozdě se ptát. Proč bílé dřevo a bílej květ, náhrobní kámen a k tomu pár vět, je pozdě se ptát...