Nebeští jezdci (Kortéz Rudolf)

Ami C 1) Po zasmušilé pustině jel starý honec krav Ami C den temný byl a dech ševelil ve větru stébel trav Ami tu náhle k nebi pohleděl a v hrůze zůstal stát F Ami když z rozervanejch oblaků viděl stádo krav se hnát C Ami F Ami R: [: Jupia hej jupia hou to přízraky táhnou tmou :] 2) Ten skot měl rohy z ocele a oči krvavý a na bocích mu plápolaly cejch řežavý a oblohou se neslo jeho kopyt dunění a za ním jeli honáci až k smrti znavení R: .... 3) Ti muži byli zsinalý a kalný měli zrak a marně stádo stíhali jak mračno stíhá mrak a proudy potu zmáčeli jim tvář i košili a oblohou se rozléhal jejich jekot kvílivý R: ... Ami C 4. Tu jeden z honců zastavil a pravil pozor dej Ami C svou duši hříchu uvaruj a ďáblu odpírej Ami bys´ nemusel pak po smrti se věčně věků štvát F Ami a nekonečnou oblohou to stádo s námi hnát Ami C Ami F Ami R: Jupi ja ej jupi ja ou to přízraky táhnou tmou