Píseň pistolníka (Písničky k táboráku)

G D D7 G Pro dvacet vrubů na pažbě já psancem jsem se stal G D D7 G já nesnížil se ku vraždě pard táhnul první sám C C5 Až ráno krásná Montano C C7 zřím naposled svůj rodný kraj C C5 já chtěl bych ještě zlíbat své děvče D7 G než mu řeknu good bye Přízrak se lesem potácí mexikán opilý a na mé staré pistoli přibyl vrub jednadvacátý Až ráno, krásná? Koník můj věrný kamarád na půli cesty kles a já jsem ho měl tolik rád a mám i ještě dnes Až ráno, krásná? Proč jste mne moje pistole, proč jste mne zklamaly zapláče dívka v údolí, že jsem byl pomalý Až ráno krásná?