Když se pšenka zelenala (Lidové písně)

Když se pšenka zelenala z jara na vršíčku, tu má milá vyháněla beránky k lesíčku. [:Pod javorem sedávala u nízkého křoví, kukačku tam slýchávala kukat v hustém doubí.:] Když se pšenka vymetala, dozrávaly klasy, má milá pláče, naříká, rve si z hlavy vlasy. [:Kde je můj věnec zelený, kde je má čistota, odnesly je černé mraky daleko do světa. :] Má milá si usmyslila, že do Prahy pojede, věnec panenské čistoty, sobě hledat bude, [:V Praze je všechno k dostání, jen jedna věc není, věnec panenské čistoty k nalezení není. :] Polka Já už to políčko Já už to políčko nedoorám, než zajde sluníčko tam k těm horám. [:Nechám stát koníčky, na ouvrati, budu tě Mařenko milovati. :] Jen počkej Jeníčku, ty můj milej, než zajde sluníčko, pole zorej. [:Až pole dooráš přijď ke mně zas na sladké hubičky, máš ještě čas. :]