Vzkázal mně můj milý (Simonová Yveta)

Vzkázal mně můj milý po mráčku že prý mne má ze všech nejradši I kdyby šla dívčí srdce na dračku jemu že prý moje postačí Vzkázal mně můj milý po vodě že se ke mě ve snu naklání Voda jako v pohádkové dohodě za něho mne hladí po dlani I ty bílé břízy všechny jeho hlasem šeptají mi, co by šeptal sám A že trochu pláču, taková už já jsem s vosami si o něm povídám Vzkázal mně můj milý po vosách že mu láska divný dala zrak Zdá se mu, že pořád jsme si na dosah s mnou je to, chlapče, zrovna tak I ty bílé břízy všechny jeho hlasem šeptají mi, co by šeptal sám A že trochu pláču, taková už já jsem s vosami si o něm povídám Vzkázal mně můj milý po vosách že mu láska divný dala zrak Zdá se mu, že pořád jsme si na dosah s mnou je to, chlapče, zrovna tak