Zřejmě letos nikde nejsou kytky (Rottrová Marie)

Předehra 8 taktů A E Když si klíče dáváš na věšák a když slyším tvé ahoj, F#mi D A Bdim když zas usednout se chystáš za svůj psací stůl a stroj Hmi E a když řekneš - to jsem rád, že jsem doma F#mi D - ani zmínka, že jsem tu i já, A Hmi E7/4 E7/4-3 pročpak neříct, že tu se mnou rád jsi, že se mnou. Ty v tom rozdíl asi nevidíš - je to totéž - dá se říct, všechno vůbec kolem nás je stejné, jen my dva jsme o kus dál - nic víc, dřív ses jinak ke mně z dálek vracel - tehdy byl jsi jen z mé lásky živ, A dnes to je i není totéž Hmi E A A7 - dnes to vůbec není totéž co dřív. D R: Tos mi nosil plnou náruč aster, A běžel za mnou čtyři poschodí, E Fdim první sněženky jsi v dešti sháněl, F#mi A7 což se k tobě vůbec nehodí, D zřejmě letos nikde nejsou kytky, A asi mráz je skosil mačetou, E A ale příštím rokem opět možná pokvetou. Mezihra 8 taktů Když pak vypínáš své stereo a když já už knížku dočtla jsem, proč se nezeptáš nač myslím, jak ses ptával před časem, bude půlnoc - časně ráno vstáváš - jsme už rozumní - já vím, řekni: není to brzy - jestli není to moc brzy za tak málo zim. Tak mou ruku ve tmě najdi, tak chci znova stisknout tvoji dlaň a pěst, ještě tisíckrát chci bdít a žasnout, kolik proměn má noc - kolik hvězd, ještě tisíckrát chci mít ten pocit, že jsi vlastně jen z mé lásky živ, že se milujem i dnes, že to vůbec není jiné než dřív. 2x Ref: Tos mi nosil plnou náruč aster?