Strejda z Čabůz (Šlapeto)

1. Přišlo to jak na komando, když jsem dostal rekomando abych si vzal patrony a ručnici. Abych sednul honem na vůz a jel k strejdovi do Čabůz zastřelit si ňákou ramlici. Sňal jsem ze zdi pušku, co s ní dědové Prahu hájili, když přišli Švédové, pucoval jsem ji celou petrolejem, prolil volejem tu ručnici. Pak jsem ji nabil celou střelným prachem, třeste se strachem páni zajíci. K lovu nutné věci k tomu sbalil do vaku, tři flašky slivovice a dvě koňaku, a pak coby malej mysliveček tou pražskou električkou trandil ke vlaku. 2. Na nádraží pam průvodčí okolo mě hned se točí, pak povídá: Kampak jedeš, pytláku. Když jsem mu řek, že do Čabůz, ukázal mi hnedka na vůz a zavřel mě vzadu v hitláku. A tak za dvě retka měl jsem extra vůz, jel jsem pohodlně z Prahy do Čabůz. Čabůzy, má rodná víska, je mi tak blízká a milá mi. Starostu tam, protože je malej, na zimu balej ještě do slámy. Neb se chudák celej život nevzmoh na zimník a poledne tam mlátěj prknem vo rybník a v týhle vísce hajnej je můj strejda. Ne von je pytlák, ale hajným by chtěl být. 3. Jak mě spatřil, milej strejda povídá hned: Bóže, jejda, jakpak se máš a co děláš, můj hochu. Než jsem dosed na židlici, už mi nabíd slivovici, co mi předtím ukrad z tlumoku. Teta tvářila se na to divně ňák, dělala si asi zuby taky na koňák. Strejdovi však zachutnala více ta slivovice, pil do noci. A pak řek: Hochu, teď si uděláme výlet a jdeme střílet s boží pomocí. Do lesa jsme přišli, když noc už byla hluboká a strejda se přede mnou chytil do voka dal jsem mu jednu flintou přes palici, neb jsem se lek, že je to svině divoká. 4. Strejda ještě v lese ležel, když jsem přes Čabůzy běžel, vlít jsem celej vyplašenej k svý tetě, Hledám, volám milou tetu, takovou však veletetu neuzříš, co budeš na světě. V koutě prázdnejch flašek plná polička a teta na podlaze dělá zajíčka, povídám: Ale, moje milá teto, co tohle je to za pozice a teta záhy odvahy si dodá, že prej mě prodá kůži z vopice. Od těch dob se hněvám na svou tetu, na Zuzi, a nechci vzpomínat už na tu noc a na hrůzy a coby malej mysliveček v životě nechci vidět tyhle Čabůzy.