Balada Manoně (Kryl Karel)

A C# C H 1. Sní v povlacích, vlasy má havraní, E sní o mracích s muzikou varhanní, A C# F#mi Hmi E vím, že se jí zdá o pasekách s malinovím, A E A E(D) řekne, až procitne, že mě sem nezvala, A E A D ústa až poskytne, přečtu jí z Nezvala: A D A E Manon je motýl, Manon je včela, A D A E A(-) a že ji nepustím, i kdyby chtěla. 2. Dál ale sní o mořích blankytných, snít budu s ní v trochejích nezbytných, vím, až se mi vzdá, nikdy že jí nedopovím v zeleným salóně, co tehdy neznala, z Balady Manoně od pana Nezvala, že Manon je motýl, Manon je včela, Manon je růže hozená do kostela, A D A E Manon je motýl, Manon je plavovláska, A D A E Manon je první a poslední má láska, A D A E Manon je první a poslední můj hřích, A E A E nepoznat Manon, nemiloval bych, A D A D A D A ach, Manon, Manon, Manon, Manon, Manon ...