Vyznání (Hakl František)

Emi F#/Emi Emi F#/Emi Emi Ami Tam za sbírkou plnou básní a ještě o kus dál, Emi Ami žije prokletý básník, co verše své jen psal, C Hmi za sílu svých svalů duši citlivou schoval, Ami H7 byla křehká jako sklo, pečlivě ji hlídal. Emi Ami Zasněný, spíš jako blázen lidem připadal, Emi Ami hlavu v oblacích měl, nic kolem sebe nevnímal, C Hmi životem svým bloudil, cestu svou hledal, Ami H7 sklízel jenom výsměch, když v beznaděj propadal. Emi Ami Otevřela mu svou duši a tak ji tam potkal, Emi Ami dívku křehce nádhernou, najednou se všemu smál, C Hmi kouzlo života pochopil, teď se jen radoval, Ami H7 našel svou lásku, poezii a srdce své jí daroval. Emi Ami V sobě si ji nosil a každou noc s ní usínal, Emi Ami byla jen tvá a celým srdcem jsi ji miloval, C Hmi tisíc tváří a tisíc jmen jsi jí ve svých básních dal, Ami H7 jak je dívka nádherná, vždyť tu její vůni znal. Emi Ami Tam za sbírkou plnou básní a snad ještě o kus dál, Emi Ami žil prokletý básník, co chvíli lásku svoji znal, C Hmi za sílu svých krátkých veršů duši neschoval, Ami H7 básník hledá dívku svoji, osud mu ji vzal. Emi F#/Emi … do ztracena