Naposledy vložené
Úniková místnost Vlaková loupež
Booking

Rezervujte si pobyt. Podpoříte zpěvník a sami dostanete $ 15.

Nejčastěji prohlížené
Opomíjené

Sen o monoklu (Kid Kapitán)

Jak mraky jdou, stříbrný svit mou roletou linkuje byt. Mám plný dřez bláhových slz, káva je bez, rum v láhvi zmrz. Večerní dumání to je nedůstojný hrob pro džentlmena. Velice ulice láká mě zasněžená. Vstát, někam jít zbavit se muk, klíč zahodit. Kam? To je fuk. Navlíknu svůj elegantní smoking, do voka si vsunu monokl. Šlupnu špetku koksu jako doping, když už jsem si šňapsu nelokl. Havana si mezi zuby vrazim, do kaslíku sirku zahodim. Sousedovi, co mu dceru kazim, když má šichtu a já marodim. Je karneval pít nutno ex, a potom ruleta i sex. Champ de lise brázdit jak lord k podpaží hůl a v holi kord. Nevidí na lidi moje oko zasklené, nu co je na tom? Ve voku monokl děvče mé jsi pro mě atom. Nejdražší vůz, polibky múz, a pak zas první autobus. Navlíknu svůj vytahanej svetr do aktovky vrazim svačinu. Mrknu se, jak klesá barometr přelouskám pár čerstvejch zločinů. Pak už jenom píchačky a makat! Kde je Paříž? Kde úsměvy žen? Přesto v noci nebude proč plakat. Ve snu budu zase džentlmen.