Pro Martinu (Nohavica Jaromír)

Cmaj7 Am7 Dm7 G Cmaj7 Am7 Dm7 G Včera jsem vyšel proti proudu času, Cmaj7 Am7 Dm7 G na břehu pod cypřišem jsem našel pramínek vlasů. Cmaj7 Am7 Dm7 Em7 Čí asi byl, jak dlouho tady leží ? F Em F G C G Včera jsem pochopil, jak život běží. C Am Dm G Za okny mrholí, volal jsem Tereze, řekla, že ke mně už nevleze, C Am Dm G že jsem ji posledně nalákal na známky, následně dostal jsem strach. F Em Dm G Já hlupák veliký, všechny ty aršíky, na nichž byl Gagarin, C Am Dm G prodal jsem v Pofisu, teď na dně almary kromě dvou dopisů mám jenom prach. Cmaj7 Am7 Dm7 G Ach, ach. Celou noc hrál jsem na kytaru, všechno, co v mládí znal jsem, přišlo vhod i k stáru, copak je tak těžké pochopit, že se bez lásky nedá žít. Koupil jsem kytaru v bazaru v Těšíně a zpívám pod okny Martině písničku o rose, která mi na nose v té zimě sublimuje a kapky stékají jak slzy po líci, po celé ulici slyšet je mé volání, kdo mě zachrání, když ani ona mě nemiluje ? To mě znervózňuje ! Proč se neusměje ? Naděje ještě je ! Má malá Babeta popleta odešla do světa, zmizela do kelu, fláká se v Bruselu, já tady si stelu bez jejich pocelů sám, v evropskou unii spěchala, modrou petunii mi tady nechala, může mi z okolí pomoci někdo – li, jak je ta písnička dál ? Pan Suchý prý ji psal, jako kluk jsem ji znal.