Naposledy vložené
Úniková místnost Vlaková loupež
Booking

Rezervujte si pobyt. Podpoříte zpěvník a sami dostanete $ 15.

Nejčastěji prohlížené
Opomíjené

Olešnická (Marien)

G Emi Byl to kraj tvého dětství, tys mi o něm často vyprávěl C D A jednu volnou sobotu jsi vstal, že bys ho znovu vidět chtěl Hmi C Tak jsme jeli do hor Orlických a přes Deštnou šli na Šerlišský mlýn Ami D A na Bukačce stromům hrály barvy, jak se sluší na podzim Pak přes Vrchmezí dolů, tam kde olešnický kostel vrhá stín Střecha staré školy, co pamatuje dost tvých klukovin Co příběhů a pocitů se náhle vrací ze zapomnění Uběhlo čtvrt století, to městečko se vůbec nemění Emi D C G Snad jen tváře, kterým čas do kůže vrásky vyškrábal Emi D C G Z kalendáře, který jako by ti vítr z plachet bral Ami C D Hmi Snad se vrátí barvy vzpomínkám, co blednou v paměti Emi Ami C D G Tak hřejivé, jak mámy objetí, jak smutno je, když včely uletí Pak s Olešenkou po proudu a slunce mělo z mraků zástěru Až k bývalému hostinci, co vypráví o slávě pašerů Do Zeleného údolí, kde říkalo se také U svatých Tam jste kdysi bydleli ve stínu statných stromů staletých Hmi C Tam mrtvé oči domu a cesta sotva vidět zpod listí Hmi C Kopřivy až do pasu a okapy už nikdo nečistí Ami D Zvážněl jsi a nahlížel tím oknem tam, kde dětský pokoj byl Hmi C Hmi C Hmi C A svět se ti zdál tehdy větší, svět se ti zdál tehdy větší, že svět tehdy býval větší Ami Jsi tady pochopil Jako tváře, kterým čas do kůže vrásky vyškrábal Z kalendáře, který jako by ti vítr z plachet bral Snad se vrátí barvy vzpomínkám, co blednou v paměti Tak hřejivé, jak mámy objetí, jak smutno je, když včely uletí