Pohádková (Páter Konijáš)

Pohádková D Hmi Emi D Doba nás žene dopředu a učí neotáčet zpátky, Jít tvrdě za svým cílem, kašlat na pohádky. A někdy hlavou zní ti podivná změť hlasů Zoufale volá obrať se jdi proti proudu času. R: Tak zkus si chvíli žít svůj pohádkovej sen,vyplivnout zloby zášti hnusně hořkej hlen. Kdo neví jak pohádku najít no tak ať jde sem,přes bludnej kořen a pak rovnou za nosem. Snad ještě umíme si hrát,vždyť život je tak krátký, Hrát umíme si snad ,skákat z pohádky do pohádky. Uvěřit pohádkám kde skutečné je co skutečné není Koupat se v touze ,poslouchat roztodivná vyprávění R: Tak zkus si chvíli žít svůj pohádkovej sen,vyplivnout zloby zášti hnusně hořkej hlen. Kdo neví jak pohádku najít no tak ať jde sem,přes bludnej kořen a pak rovnou za nosem. Tvůj svět může změnit jak obrácená strana mince. Být snovým světem pohádek a Malého prince. Může být hebký jako polštář tvojí dětský postele. Svět rukou podaných,kde ještě pořád najdeš přítele. R: Tak zkus si chvíli žít svůj pohádkovej sen,vyplivnout zloby záště hnusně hořkej hlen. Kdo neví jak pohádku najít no tak ať jde sem,přes bludnej kořen a pak rovnou za nosem. Nikdo ti slovem neublíží , zvoň pohádkovým zvoncem A všechny příběhy jsou tady vždycky s dobrým koncem. Možná pak pochopíš že dá se klidně volně dýchat, Pohádek svět s tím obyčejným šedým prostě smíchat.