Frankie Dlouhán (táborová klasika)

G C G 1. Kolik je smutného, když mraky černé jdou G D C G lidem nad hlavou, smutnou dálavou, G C G já slyšel příběh, který velkou pravdu měl, D C G za čas odletěl, každý zapomněl. D R.: Měl kapsu prázdnou Frankie Dlouhán, C G po státech toulal se jen sám, C G D a že byl veselej, tak každej měl ho rád. C G Emi Tam ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál, C D a každej kdo s ním chvilku byl, C D G tak dlouho se pak smál. 2. Tam kde byl pláč, tam Frankie hezkou píseň měl, slzy neměl rád, chtěl se jenom smát. A když pak ranče večer tiše usínaj, Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál. 3. Tak Frankieho vám jednou našli, přestal žít, jeho srdce spí, tiše klidně spí. Bůh ví jak,za co, tenhle smíšek konec měl, farář píseň pěl, umíráček zněl.