Vzpomínky I. (Dobeš Pavel)

Jednu z hlavních rolí, kromě totemu, a kromě sáčku soli, jež přijde k chuti každému, krom krabičky sirek, kromě hvězdy na vestě, kromě ptačích pírek, co tak sluší nevěstě, jednu z hlavních rolí, krom cesty daleký, kromě srubu v údolí a klajmu u řeky, krom tabákovejch listů, nahňahňanejch do dýmky v trampském hnutí hrají vzpomínky. Též u ohně si sednu, mám jeho teplo rád, poslouchám, jaký byl kdo voják, jak dobrý kamarád, a další jako student kam se chodil prát, a jiný už jak dítě jaký býval desperát, též u ohně si sednu, vlastně nevím proč, poslouchám těch lidskejch řečí kolotoč, v hlubinách vrže osa země, vlci vyjí na měsíc, jen já jak bych paměť neměl, jak neměl bych co říct ... Všechny z mých nejranějších vzpomínek vzpomínek, vzpomínek kromě snad nepatrných výjimek odložil jsem do plínek.