Starý muž s kytarou (Fešáci)

Každý večer na nároží stával měl šedý vlas a bledou tvář písně svoje na kytaru hrával nad hlavou neónů zář dav lidí ulicí pospíchal někdo se zastavil a jiný šel dál všem lidem zpíval píseň svou starý muž s kytarou Když kytara zpívá tmavou nocí není vždycky rozumět tahle však mluvila lidskou řečí a měla o čem vyprávět dunění vlaků a klapot kol lidské štěstí a lidský bol všem lidem zpíval píseň svou starý muž s kytarou On ten stařík ve svých písních skrýval všechno proč stojí za to žít prostou řečí prostým lidem zpíval o snech co stojí za to snít modravé řeky a lesní stín a louky plné kopretin všem lidem zpíval píseň svou starý muž s kytarou Chtěl bych zpívat stejnou řečí prostou o všem o čem zpíval on stejné květy na všech loukách rostou stejný je mé kytary tón starý muž dávno dozpíval a já stojím na místě kde on kdysi stál chci zpívat jako zpíval píseň svou starý muž s kytarou