O Šípkové Růžence (Páter Konijáš)

Šípková Růžena Vypravěč: Daleko za horou ,černými lesy ,byl zámek v kterém se konaly plesy. Král sobě na plesech vybíral manželku,jednu tam zbouchnul a strojili veselku. No ten rok byly dost vyhřáté meze,za chvíli z královny mimino leze. Ta její výsost je maličko praštěná,princezna maličká zove se Růžena. Že chtěli ušetřit,tradice nedbali,namísto tří ,dvě sudičky pozvali. Sudička 1: Do krásy porosteš od mala hnedky v patnácti budeš mít prsáky-pětky Do krásy rozkveteš jako ta růže,k šílenství přivedeš přítomné muže. Sudička 2: Aby ti přibilo ve skrovném věnu ,ve sportce vyhraješ úhlavní cenu Sudička 3: Nezvána přišla jsem tatíku králíku,ušetřit na mě chtěl jsi pár grošíků Skleničkou dcerušce ráda bych připila,v šestnácti střihne tě smradlavej uchyla. Vypravěč: Potom se babice sklonila k miminku,pařátem špinavým zvednula peřinku Sudička 3: Jestli to nepraskne celý ty roky,čekaj vás posléze pořádný šoky. Král: Proradná babice tak táhni k čertu,doufám cos říkala myslelas v žertu Mám přece armádu aby mě chránila,ta snadno vypráská ze zámku uchyla. Vypravěč: Jak sudičky řekly všechno se stalo,v práskačce těžko jen schovat se dalo Dva Řípy ze kterých šíleli hoši,vyrostly princezně na hrudním koši. Princezna byla však moc útlé postavy,přepadla dopředu mázla se do hlavy. Milion ve sportce dle sudby vyhraný,rozhodla že rozdá pomezi trhany. A jak se holka na charitu vrhla,vzala si milion ze zámku zdrhla. Nabitou svobodou princeznu opilou čekalo před zámkem setkání s uchylou. Uchyla jménem plešatý Vasil.jak spatřil princeznu hned příro tasil Uchyl: Co říkáš princezno mocnému ptáku.Celý jsem zešílel do těch tvých vaků Přilož ho princezno ke krásné líci.Lásku ti udělám za popelnicí. Vypravěč: Princezna zatřásla v práskačce vaky Sundala sukni a měla ho taky. Z království raději co nejdřív zdrhni Než bude vládnout král Růžen první.